„Víra je ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova. Ptám se však: To snad nikdy neslyšeli zvěst? Ovšemže slyšeli! ‚Po celé zemi se rozlehl jejich hlas, do nejzazších končin jejich slova‘.“ (Řím 10, 17-19)
Služba lektora byla znovuobnovena v liturgii po II. vatikánském koncilu (1962-1965) jako výraz účasti všech pokřtěných na prorockém poslání Ježíše Krista. Papež Pavel VI. vyjádřil v apoštolském listu Ministeria quaedam, kterým se znovuobnovuje služba lektora a akolyty, přání, aby skrze tyto dvě služby lektora a akolyty lépe vynikl „rozdíl mezi kleriky a laiky, mezi tím, co je vlastní a vyhrazeno pouze klerikům a mezi tím, co se může svěřit laikům, a jasněji se ukáže vzájemný vztah mezi společným kněžstvím všech věřících a kněžstvím služebným“.
Úkolem lektorů je jejich služba při liturgii, zejména při slavení eucharistické bohoslužby, ale také při jiné liturgii. V liturgickém shromáždění tak lektoři předčítají Boží slovo, vyjma evangelia, které předčítá kněz či jáhen. Pokud chybí žalmista, lektoři recitují také žalm mezi čteními anebo také přímluvné modlitby Božího lidu.
Pondělí: | 9:00 - 12:00 | 13:00 - 17:00 |
Středa: | 9:00 - 12:00 |